January 2014

ten člověk~který se konečně ozval

30. january 2014 at 17:05 | Less |  my opinions
Sotva skončila škola a začínají "pololetní prázdniny" nevím co dělat. Zní to docela blbě,ale do školy bych klidně zítra šla. Mám vyznamenání-jen jednu dvoječku. Začínám číst knihu Pýcha a předsudek,poněvač nevím co jinýho číst. A když je ta kniha doma a já na ni vidím samé recenze,ptám se proč ne? Sice moc nejsem na historické romány,ale musím to zkusit.
Jedna má polovička mé duše se včera vyléčila z úkrutné deprese,nevím co to bylo,ale bylo to děsné.Doufám že je to pryč.
Mám plno námětů na články,ale nevím čím začít,momentálně začínám nějakým výlevem,ale chtěla bych vám o někom povyprávět,ještě než se do toho všeho pustím,ráda bych prohodila mou myšlenku. Nezdá se vám,že se vám články chtějí psát když je vám blbě,nebo máte špatnou náladu?
Drahý přítel z Francie Insmail<33
Seznámila jsem se s nim přes interpals,což je stránka kde se zaregistrujete a píšete si s lidmi po celém světě. Ismail si našel mě,známe se asi 2 roky a půl,no nějka tak.Je to fajn mladík je mu 19 a v květnu 9 mu bude 20.Za tu dobu jsem si ho stačila hodně oblíbit,on ví o mém blogu,fascinují ho moje články.Bydlí ve Francii někde ve východním městečku,nevím přesný název. Nemá slečnu.A hlavně mě učí francouzsky. Má rád můj názor na lásku,a má hoodně rád mého psa.Říka o něm že je cool. Začali jsme si psát dopisy,a samozdřejmě se bavíme i přes facebook.


more exhausted I can not be.

26. january 2014 at 19:50 | Less |  my world

Hezký večer slečny.Jsem totálně hotová. Nevím jestli to je tou zimou,školou nebo čím. Nedávno jsem se dozvěděla dost špatné sprývy,které se mi tady psát nechtějí,a ani nevím jestli mohu,každopádně se nic nemění:-)) Víkend jsem strávila hlídáním malého bratránka,a při tom jsem se nachladila,nejhorší víkend který jsem v tomto roce zažila:-D A co vy a víkend?
Začalo sněžit,z čehož jsem moc šťastná nebyla,ale mé fotografické střevo to uvítalo.Jedna taková má oblíbená panorama,kterou jsem tu prostě dát musela,protože se mi prostě líbí.(fotky v celém článku) Umírám vyčerpáním,takže,tento článek bude o ničem. Přetrpte ten týden,ve čtvrtek je vysvědčení a pak trošku volna a jarní prazdniny!:-) Hezký zbytek večera.

Milá Aljaško

16. january 2014 at 18:50 | Less |  my thoughts
Tento dopis bych prosím vás ráda věnovala neuvěřitelné Aljašce Youngové,kterou nesmím více popsat. Protože polovina z vás určitě nečetla knihu Hledání Aljašky. A taky doufám že ta polovina co ji nečetla si ji přečte,a to, protože je to naprosto úžasná kniha. A jestli se ptáte: proč píšu postavě z knihy? Já nevím,prostě ji chci napsat s myšlenkou že si to přečte.Prosím vás o jedno,nekopírujteto,pitvořila jsem se s tím dlouho.tady pustit.

Milá Ajaško!
Tehdy,a není to moc dávno,když tě John stovřil a já přečetla jeho knihu,mysela jsem že prasknu vztekem.Na tebe. Možná proto,že jsem si k tobě vytvořila nějaký vztah,který si jen tak k nějaké literární postavě nevytvořím.A to ber prosím vážně. A tak ses oběvila v ději. Vtipná a naprosto dokonalá,divoká,krásná,vtipná dívka. Neuvěřitelně popsaná. Hned jsem si tě zamilovala. Byla si drzý puberťák,který měl své tajemství.(proč píšu v minulém čase?) A to tajemství je velké,je tak velké že dokáže pohltit srdce vinou a nikdy si neodpustit. Myslím si že víš, že jsi to neudělala,ale to je jedno.

Jakmile ses seznámila s Válečkem,chtěla jsem aby si s nim byla,ale ne,ty jsi byla ta verná,svému klukovi.Ale vím,že si Válečka někde ve skrytu duše milovala.Zaručeně.A tak se dostávám k otázce,proč si ho ten osudný večer/ráno políbila?Proč si mu slíbila pokračování příště?Proč se ho zastávám. Rozešla by se pak se svým klukem?Věděla jsi že tě Váleček nepřekonatelně miloval? Achjo.

Labyrint. To bylo tvé slovo? Když přemýšlím nad tím,jak se dostat z Labyrintu utrpení dostávám se k závěru,že si to stejně vždycky věděla. Ale nechtěla sis to přiznat. Proč si se sakra zabila?Proč si mě nechala v půlce knihy samotnou? Bez tebe,už nic nebylo a nebude jako dřív.Chtěla si využít situace a spáchat sebevraždu?Jiné vysvětlení není. Ale ty jsi matku nezabila, proč ses tak trápila.

Sice tě chápu,ale nikdy jsem nebyla na tom samém místě,a tak něvím jak bych se zachovala. Ale vím že bych si asi vinu nesla. Vlastně,žila si někdy naplno?Bez obav a bez strachu?
Si neuvěřitelně tajemná. A to mě deprimuje. Máš více tajemství než jen autor napsal. Si celá tajemná,jsi. Víš,udělala jsi mi v mozku zmatek.Prvni si tam pěkně vlezeš a pak,jen tak zdrhneš. A víš co? Kdybych na tebe byla naštvaná celou dobu nepsala bych ti dopis.
Nenávidím Johna za to že napsal tak úžasnou knihu,a tak dokonalou postavu jako jsi ty,Aljaško. Tu knihu jsem si nikdy neměla kupovat. John dovede vždycky překvapit,a v jednu chvíli mám tendeci mu napsat jaký účel měla tvá smrt,jaký měla cíl.

Víš,každý má nějaké tajemství,které se nikdy nikdo nedozví.Ty jsi ho řekla,to kterým by se asi jen tak někdo nechlubil.Byla jsi Jsi blázen do knih,aby jsi věděla knihy,které byly významné pro tebe,jsem si vypsala na lístek a půjdu si je pujčit. Chci cítit to co ty,chci mít otázky,kterými si mě inspirovala.Chci se cítit jako ty,když si tu knihu četla.
Chci se teleportovat do tvého pokoje s vanilkovou vúni.Aljaško,něco ti řeknu už mi to nedělej,už ne.Ja už to příště nedám.Nebo se vydám sa Johnem a pěkně budu chtít vysvětlení.A to ti říkám!Já to fakt udělám.

Aby jsi věděla,tento dopis ti chci napsat jako na rozloučenou.A nechci aby jsi mi na něho odepisovala,protože nechci,protože nechci znát odpovědi,protože má pro to pádné důvody. Řeknu ti ještě něco:,si moje tečka na měsící,si jako lístek ve slunečnici,si poslední vítr v plachetnici,si moje hvězda zářící. Jo,já vím nejsem zrovna básnické střevo,ale mám jednu otázku,kterou bych teda vědět chtěla.Žila jsi někdy vůbec?Úžívala sis života?Nebo tě jen pronásledovala máma.Nehchi nic víc než jen pravdu.Dovedla jsi mě k mnoha věcem aby jsi věděla.Dovedla si mě k pasní citátů,a dovedla si mě k napsání temhletěch 4rýmů.Dovedla si mě k čtení Kurta Vonneguta.Dovedla si mě k přemýšelení z jiného úhlu na svět.Dovedla si mě napsat tento dopis. Každý by dokázal umřít,né každý by dokázal žít."Věřím, že fantazie je silnější než vědění.Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost.Že nadděje vždy zvítězí nad skutečností. Že smích je jediným lékem na zármutkem. A věřím, že láska je silnější než smrt." A tak se ptát už nemusím,milovala jsi svou matku,víc než cokoli na světe.

Nashle,Aljaško.Miluji Vás. Vaše Less.

Zastavte svět

13. january 2014 at 17:29 | Less |  my opinions
Vím, že se vám ty mé bláboly už nechtějí číst. Bohužél,tady je další. zde pustit.
Žádný moment,žádna vteřina,ani sekunda se nadá zopakovat,se nadá vrátit. Bohužél a bohudík. V mém případě bohužél. Jak moc bych si přála,aby se na chvíli čas zastavil., Abych si mohla vychutnat nebo prožít tu vzácnou chviličku. Tu,která se už nezopakuje,tu kterou už nikdy neprožiju znova,tu která mi chybí teď,ještě před tím než jsem ji prožila.
Miluji ten moment, když jedu autem, ve tmě. Hraje hudba a já se dívám ven z okna. Barevné světýlka poblikují a mizí za obzorem. Okno se je studené a mlží se při každém blízkém přibližení mého obličeje.Na okno maluji čáry. Sedím a přemýšlím. O tom co kdyby,o tom jak tyhle chvíle miluji o tom jak bych si přál vše zastavit a snít. Na nic nemyslet. O níc se nestarat. Vymazat si hlavu. Jenže co?! Ono to nejde. A tak mám strach,že ta chvíle zmizí a už se mi nevrátí.
Miluji ten moment, když vás kluk chytne kolem pasu,jste tak blízko něho že vám v cestě už nic nebrání. On se nakloní a jeho plné rty se přitisknou na ty vaše. Vše se zastaví,hluk je rázem ticho,všude je záře a vy se nechcete odtrhnout. Vaši motílci v břiže mají pohromu a snaží se ven. Vteřina,dvě,tři,sekunda,pět. A konec. Vše zmizí ve tmě, a vy chcete víc a víc. Je to droga.A při každém pomyšlení na ten okamžik ve vás vypukne stesk. Chcete se vrátit tam a prožít to znovu. Znovu cítit ty pocity, ty neuvěřitelné pocity štěstí. Ale..ono to nejde.
A tohle vše stejně zmizí,a už se neopakuje,tak jak to bylo před tím.Kouzelné. Kežbých měla na ruce tlačítka STOP a PLAY. Kéž by nebyl vesmír tak složitý. Kéž bych byla hvězda,která obohacuje život druhým. Kéž bych byla pták,kéž bych byla vlk. Kéž bych byla vlna v moři, slunce na obzoru. Kéž by byl život jednoduší a přání splnitelnější. A momenty delší.
Achjo,vesmír je tak nespravedlivý.Nesnáším ten pocit,když o tom přemyšlím.Nesnáším představu,že je to vše pravda, že jsem jen smítko prachu ve vesmíru.Tak to je a bude,a já se s tím smířím,nic jiného mi ostatně nezbyte.

Forum Nová Karolína

4. january 2014 at 12:52 | Less |  my world
Milé slčny,vítám vás u totálně blbého článku. Včera jsem s kamarádkou navštívila nákupní centrum Karolínu-Ostrava. Sice jsem si myslela že si toho koupím o hodně více,ale tak ni no. Koupila jsem si džjiny,košili a knihu. Jsem docela ráda,páč jsem chtěla oboje. Na oběd jsme si dali v KFC twister a hranolky. Byli jsme tam skoro 4hodiny.Šíleně mě bolely nohy. Ale tak co že,jednou za čas.
Ostatně, ná vánoce jsem dostala od mé kamarádky hrneček posaný mým oblíbeným citátem z Alexe.Samozdřejmě naplněný tičinky-KOFILA. Mohla bych se ji do slova a do písmene užrat. Pokoušela jsem se fotit další panoramatický snímek meho domečku,teda spíše zahrady. Ne nevím,nevím. Možná na něm uvidíte takového malýho človíčka-mou sestřičku a mýho pejska. Dále jsem se snažila na návodek--->v předchozím článku nacvičit jak se naučit správně fotit. Byla to sranda, udělala jsem si bélé plátno a snažím se,ačkoli to nevede moc dopředu. Ale důležité je se o to snažit. Dneska hezky svítí sluníčko a tak se vydám něco vyfotografovat.
Mou část srdce si uchitili One Rebulic a písnička od Avici-Hey Brother. Čekám než se toho přeposlouchám,ale furt nic. Hlavně od Avici,hodně rychle jsem se přeposlouchala wake me up. Takže tady ty fotečky mýho novýho "outfitu". Hezký zbytek dne,slečny.
Děkuji za návštěvu mého blogu! Doufám že se ti líbí mé články a moje nnázory na svět.
Děkuji za každý komentář či přečtění článku,jsem vděčná za stále čtenáře!
Nečekej že budu psát každý den. Zdroje většina obrázků je z Weheartit.
Mám vás ráda vaše Less♥